Padesát růží

[Sloka 1]
Pojď se mnou lásko, pojď zavzpomínat,
pojď se mnou znovu tou cestou se dát.
Když přivřu oči, tak vidím to zas,
tu krásnou chvíli, kdy změnil se čas.

[Refrén]
Stála jsem sama a pak jsme tu my,
jediným dotekem změnils mé dny.
Dost možná proto, že moc sis to přál,
Bůh ti mou ruku do tvé dlaně dal.

[Sloka 2]
Snad ti nevadí, že pošlu to dál,
vykřičím do světa to, jak tě znám.
Že Goliáš často před tebou stál,
i ve chvílích, kdy už nevíš, jak dál.

[Sloka 3]
Bůh ti však v obranu srdce Davida dal,
stejně jak on jsi vždy ve víře stál.
Slunce zas vysvitlo, vítr zas vál,
po bouři přichází ten víry dar.

[Refrén]
Stála jsem sama a teď jsme tu my,
jediným dotekem změnils mé dny.
Dost možná proto, že moc sis to přál,
Bůh ti mou ruku do tvé dlaně dal.

[Bridge]
Otvírám oči a nechápu to,
mám pořád pocit, že je to stejné léto.
Padesát růží teď zdobí náš stůl,
a já ti přeji jen dál ve víře stůj, miláčku můj.

[Refrén]
Stála jsem sama a teď jsme tu my,
jediným dotekem změnils mé dny.
Dost možná proto, že moc sis to přál,
Bůh ti mou ruku do tvé dlaně dal.