Písnička pro Ňufíčka

[Sloka 1]
Pracovní cesta a hvězdy nad Batumi,
tam v Gruzii osud ukázal, co všechno umí.
První večer tulení a jenom letmý smích,
slíbilas, že dorazíš a sdílíš se mnou hřích.
Čekal jsem na pokoji, s nadějí a touhou,
ty jsi ale nepřišla nocí tak dlouhou.

[Sloka 2]
Druhý večer repete, zkusilas to zas,
já už se ale nenechal odbýt v tenhle čas.
Říkám: "Víčko od jogurtu na čele fakt nenosím,
dneska jdeme k tobě, už tě víc neprosím!"
A tam to všechno začalo, náš divoký let,
úplně naruby se otočil můj svět.

[Refrén]
Moje lásko, můj Ňufíčku, ty jsi můj celej svět,
i když jsem se dřív bránil, už to nejde vzít zpět.
Dneska už vím, že jsi to nejlepší, co se mohlo stát,
každý další den chci s tebou naplno prožívat.

[Sloka 3]
Zpočátku jsem těžko hledal cestu k tomu vztahu,
na Sicílii nabralo to ale jinou dráhu.
Jeli jsme autem a tys o bývalém mluvila,
ta nečekaná žárlivost mě úplně složila.
Tehdy jsem zjistil, že v tom lítám po uši,
že jsi moje jediná, v srdci i na duši.

[Sloka 4]
Za tři roky spolu jsme projeli kus světa,
Skotsko, Bosna, Rakousko, rumunská léta.
Maroko i Sicílie, všechny tyhle dny,
a Kříž v Brně, ten byl trochu nepovedený.
Zasmáli jsme se tomu, jdeme ruku v ruce dál,
nikdy bych neměnil, vždycky jsem si tě přál.

[Bridge]
Miluju naše rána, to dlouhý válení,
náš vesmírnej sex je prostě divoký souznění.
Tvůj krásný úsměv hned po probuzení,
když ležíš vedle mě, je pro mě pohlazení.
Pak ranní běh a zapečený chleba s vajíčkem,
káva voní na terase pod ranním sluníčkem.
Jsi ta nejlepší ženská, jakou jsem kdy poznal,
jsem tak hrozně rád, že jsem se tehdy k tobě doznal.

[Refrén]
Moje lásko, můj Ňufíčku, ty jsi můj celej svět,
i když jsem se dřív bránil, už to nejde vzít zpět.
Dneska už vím, že jsi to nejlepší, co se mohlo stát,
každý další den chci s tebou naplno prožívat.

[Outro]
Nadpozemský spojení a divoká jízda,
štěstí kolem nás si spokojeně hvízdá.
Adriano, moje lásko, chci ti jenom říct,
že miluju Tě, Ňufíčku, a chci s tebou být.
Miluju Tě, Ňufíčku!