Prostě My

(Sloka 1)
Barva na stroj po tátovi, to bylo tvé přání,
přivedlo tě ke mně, na naše první setkání.
Ani jeden z nás netušil v ty chvíle,
že osud nám rozdal společné cíle. 
Chvíli jsem váhala, než kouzlo nás zajalo,
pak polibkem u skály všechno to začalo.

(Refrén)
Jsi můj Pepí, můj přístav i proud,
nechci už bez tebe životem plout.
Jako dva puclíci, co do sebe zapadnou,
dvě srdce, co pro sebe navždycky zůstanou.
Jsi můj Pusík, má krev, můj svět,
miluju tě, teď a na stovky let.

(Sloka 2)
Tříca nás veze, BMW starý,
na srazy, výlety, tohle nás baví.
V Jinolicích u vody, víno a klid,
piknik u rybníka, tak to má být. 
Společné chvíle u splavu v Hýskově,
jsou pro mě víc než život sám, lásko má. 
Když bloudím v mapách a kopce přehlídnu,
na tvé brblání se jen s láskou ohlídnu.
S batůžkem na zádech, svět je jen náš,
vím, že mě podržíš, i když to znáš.

(Refrén)
Jsi můj Pepí, můj přístav i proud,
nechci už bez tebe životem plout.
Jako dva puclíci, co do sebe zapadnou,
dvě srdce, co pro sebe navždycky zůstanou.
Jsi můj Pusík, má krev, můj svět,
miluju tě, teď a na stovky let.

(Sloka 3)
Staré motorky, naše velká vášeň,
opravujeme spolu, skládáme báseň.
A ty mně pomáháš barvy zas míchat,
bez tebe nemůžu svobodně dýchat.
I když nás život zkouší a dusí,
naše láska všechno překonat musí.

(Bridge)
Pro tebe a Lili chci být ta nejlepší,
opora, co smutky s úsměvem vyřeší.
Když jsem chaotická, ty mě vždy zbrzdíš,
že patříme k sobě, tím mě jen utvrdíš.
Máme ten provázek, co nás dva spojuje,
jeden bez druhého nejsme nic, to nám svět slibuje.
Jsme to prostě MY, dva blázni, co věří,
že láska i hory a skály přeměří.

(Refrén)
Jsi můj Pepí, můj přístav i proud,
nechci už bez tebe životem plout.
Jako dva puclíci, co do sebe zapadnou,
dvě srdce, co pro sebe navždycky zůstanou.
Jsi můj Pusík, má krev, můj svět,
miluju tě, teď a na stovky let.

(Outro)
Své srdce schovávám... jen pro tebe.
Jsme dvě srdce... co tlučou pro sebe.
Chtěla bych s tebou zestárnout,
v tobě svůj přístav naleznout.
Jen pro tebe...