Písnička pro Renáta Šafránková

[Verse]
Poprvé jsme se potkali už dávno před lety,
každý šel jinam, míjely se naše světy.
Život nás rozdělil, musel přejít nějaký čas,
než osud ty cesty svedl dohromady zas.

[Verse 2]
Byl to den jako každý jiný, vešla jsem do výtahu,
ty ses mě zeptal: „Kam jedeš?“ a já ztratila rovnováhu.
Tvář mi byla povědomá, jen nevěděla jsem odkud,
„Ty mě asi nepoznáváš,“ řekl jsi a změnil osud.

[Verse 3]
Chtěl jsi mě pozvat na kávu, já řekla jsem ne,
tvá velká vytrvalost ale nakonec dostala mě.
Stačil pak úsměv, našla jsem se v tobě,
zamilovaná hned, v té osudové době.

[Chorus]
Patnáct let spolu a láska nám kvete,
Mildo, jsi pro mě tím jediným na světě.
Možná to trvalo, přišla až později,
o to je pravější, plná nadějí.

[Verse 4]
Z té velké lásky vzešel ten nejkrásnější dar,
dcera chytrá a krásná, co život nám dal.
Je kusem nás obou, náš poklad, náš smích,
to největší štěstí v těch dnech všedních.

[Bridge]
Držíme spolu, když přijdou stíny,
nechci už nikdy, nikdy svět jiný.
Láska roste a sílí každým dnem,
být s tebou je mým splněným snem.

[Chorus]
Patnáct let spolu a láska nám kvete,
Mildo, jsi pro mě tím jediným na světě.
Možná to trvalo, přišla až později,
o to je pravější, plná nadějí.

[Outro]
Mildo, ty jsi ten můj osudový muž,
miluji tě navždy, to víš přece už.
Patnáct let krásných a jdeme dál,
jsi ten, koho mi život přichystal.