Písnička pro Járu

[Verse 1]
V roce dva jedenáct příběh náš vzplál,
každej z nás tehdy svou cestou šel dál.
Já čekala dítě, ty žil jsi svý,
přesto jsi tušil, že budeme my.
Čtyři roky jsme se jen míjeli,
než jsme se na Barboře viděli.
Kámoši říkali: radši ji nech,
tvá první zpráva mi sebrala dech.

[Chorus]
Deset let spolu, už sedm let svoji,
láska nás drží a rány nám hojí.
Když přišla tma a všem došly síly,
já s tebou stála v tu těžkou chvíli.
Jsi moje opora, pevná jak skála,
jsem ráda, že jsem to nikdy nevzdala!

[Verse 2]
Po roce společný bydlení hned,
pak přišel náraz a zbortil se svět.
Nemoc tě srazila, vzala ti moc,
já s tebou držela každičkou noc.
Nová ledvina ti vrátila klid,
o Vánocích sis mě za svou chtěl vzít.
V červenci svatba, stavěli jsme dům,
dali jsme základ všem společným snům.

[Chorus]
Deset let spolu, už sedm let svoji,
láska nás drží a rány nám hojí.
Když přišla tma a všem došly síly,
já s tebou stála v tu těžkou chvíli.
Jsi moje opora, pevná jak skála,
jsem ráda, že jsem to nikdy nevzdala!

[Guitar Solo]

[Bridge]
Přijal jsi mou dceru, vzal sis ji za svou,
tvý dcery dospěly, svou cestou už jdou.
Marvel a Lokinka, parťáci stálí,
spolu jsme všechny ty překážky zvládli.

[Chorus]
Deset let spolu, už sedm let svoji,
láska nás drží a rány nám hojí.
Když přišla tma a všem došly síly,
já s tebou stála v tu těžkou chvíli.
Jsi moje opora, pevná jak skála,
jsem ráda, že jsem to nikdy nevzdala!

[Outro]
Deset let spolu, už sedm let svoji,
láska nás drží a rány nám hojí.
Járo, jsi můj...
napořád můj.