Vesnické zábavy

(Verse 1)
Je červen, osmdesát osm, a já jsem mazák na hlásce,
chystám bály v Želnavě, a nemám páru o lásce.
Ani že ten všední večer, co se k půlnoci krátí,
můj dosavadní život navždycky obrátí.
Ty jsi tam jít nechtěla, s Amátou zůstat chtěla,
nebýt bratrance Ronalda, osud nás neseznámí.
 
(Chorus)
A pak jsem tě zahlédl, jak stojíš v předsálí,
všechny holky kolem, se rázem nezdály.
Srdce mé se zastavilo, a já v tu chvíli věděl,
že anděl, na kterého čekám, právě přede mnou seděl.
 
(Verse 2)
Trochu jsme se škádlili, tys o mě zájem neměla,
můj pohled zastřený jako bys neviděla.
Ptám se tě u dveří: "Jakpak se jmenuješ?“,
čekám na úsměv, ty mě ignoruješ.
 
(Bridge)
"Darina!“ To jméno znělo tak tvrdě a vztekle,
pak zmizela jsi ve tmě a já zůstal na ni sám.
Myslel jsem, že je konec a že si ze mě střílíš,
Ale netušil jsem, že i ty už na mě myslíš.
 
(Verse 3)
Celý týden v hlavě, jenom tebe jsem tam měl,
na zábavu do Plané jsem se těšil a letěl.
A tys tam taky byla, oči se střetnuly,
zamrkal jsem na tebe, a světy se protnuly.
 
(Chorus 2)
A pak jsme tančili, a líbali se v předsálí,
Všichni kluci kolem, mi záviděli z povzdálí.
Srdce se zastavilo, a já v tu chvíli věděl,
že anděl, na kterého čekám, se právě se mnou sešel.
 
(Epic Progressive Outro)
A tančili jsme spolu...
A tančíme dál...
V tu chvíli se rozhořela...
Láska, co jsem si vždycky přál.