Písnička pro Honzíčka

[Verse 1]
Na to první kafe byl to dost těžký krok,
s vylepanou hlavou zažila jsem spíš šok.
V kapuci ses schoval, byl jsi vážně k smíchu,
pusu jsi pak nedostal, stál jsi tam v tichu.

[Verse 2]
Tvrdíš, že jsi mě tehdy očaroval,
oba dobře víme, kdo koho dostal.
Říkáš: „Kačenko, potkalo tě štěstí,“
Honzíčku, ty víš, je mi s tebou hezky.

[Chorus]
Miluju tě do Brna a zas zpátky,
ten náš příběh je lepší než z pohádky.
Půjdu s tebou přes kopce a přes lesy,
malé bouřky zvládneme, to víš přeci.

[Verse 3]
Fotbal nemusím, to ti přiznávám,
jenom kvůli tobě tam chodívám.
Jsem tvá fanynka, to ty přece víš,
řezanýho Kozla hned vyklopíš.

[Verse 4]
Když slyšíš devadesátky zas hrát,
na parket hned musíš jít tancovat.
Šlapeš zelí, prsty jdou k nebesům,
směju se tvým tanečním pokusům.

[Chorus]
Miluju tě do Brna a zas zpátky,
ten náš příběh je lepší než z pohádky.
Půjdu s tebou přes kopce a přes lesy,
malé bouřky zvládneme, to víš přeci.

[Bridge]
Pět let spolu, občas bych tě zabila,
vzápětí bych ti to hned odpustila.
Naše cesta je trnitá, nádherná,
hlavně že je naše, to víc znamená.

[Chorus]
Miluju tě do Brna a zas zpátky,
ten náš příběh je lepší než z pohádky.
Půjdu s tebou přes kopce a přes lesy,
malé bouřky zvládneme, to víš přeci.

[Outro]
Když zlobíš, jsi Janek, jinak Honzík můj,
čtyřicet šest slavíš, pevně při mně stůj.
Miluju tě do Brna a zase zpět,
s tebou je hned krásnější ten celý svět.