Pro Petra

(Sloka 1)
V práci jsme se potkali, osud karty zamíchal,
že potkám někoho jako ty, nikdo nečekal.
Sympatie od začátku, cit nám z očí hleděl,
kdo udělá první krok, každý se jen styděl.
Mysleli jsme oba, že to možné není,
že zůstaneme jen u tichého snění.

(Sloka 2)
Ale našli jsme cestu, přes všechny ty zmatky,
už rok a půl píšeme ty společné řádky.
Milujeme se a vím, že to za to stojí,
i když se naše světy někdy těžko pojí.
Rozumíme si ve všem, v malém i velkém,
jsi pro mě vším, jsi mým celým světem.

(Refrén)
Dáváš mi pocit jistoty, tepla a domova,
s tebou chci začínat každý den znova.
Jsi mi blízko, i když jsi daleko,
naše láska proudí, teče hluboko.
Děkuju Petře, že jsi jen můj,
v každé bouři při mně vždycky stůj.

(Sloka 3)
Máme tolik vzpomínek, co nás spolu drží,
smích i dlouhé hovory, co v paměti trčí.
Chvíle ticha, klidu, kdy slova nejsou třeba,
jsi pro mě důležitý jako sůl a chleba.
Byli jsme si oporou, když svět se točil zády,
vím, že to zvládneme, že máme se rádi.

(Sloka 4)
Teď je to těžší, čas nám utíká,
ten nedostatek chvil se nás dotýká.
Hádky jen proto, že chcem být víc spolu,
nenechme si náladu táhnout dolů.
Věřím v nás, že to překonáme,
a naši lásku navždy zachováme.

(Refrén)
Dáváš mi pocit jistoty, tepla a domova,
s tebou chci začínat každý den znova.
Jsi mi blízko, i když jsi daleko,
naše láska proudí, teče hluboko.
Děkuju Petře, že jsi jen můj,
v každé bouři při mně vždycky stůj.

(Outro)
Slibuju, že tu budu, pro tebe a pro nás,
že naše láska zvládne i ten zlý čas.
Vděčná jsem za tebe, za každý náš den,
jsi můj splněný, ten nejkrásnější sen.

S láskou, tvoje Karina.